Rubrika: O špatných věcech
Projekt Cameron
22.01.2010 02:42
Víme to všichni: tenhle blog - teď myslím telegraf, ne celý blog.tyden.cz - stojí za houby. Kombinuje všecky špatné věci, na které si u písmenek vzpomenete. Jsa online, mohl by být živý a aktuální, když už se nedá číst pohodlně v křesle; ovšem, jak to jen říci, není. Je chcíplý. Co s fejetonem, jemuž schází jiskra? Kam s analýzou, jež se celá leskne potem, než doklopýtá k vlastnímu milosrdnému konci? Co si myslet o informacích, jež neinformují, a o úvahách, jež nikam nevedou? Práce má dělat něco užitečného a zároveň vydělávat peníze; nebo, přinejhorším, alespoň jedno z obého. Když však je zgruntu neužitečná a zároveň nevýdělečná, pokračovat v ní vyžaduje obrovskou sílu vůle a jakéhosi vnitřního přesvědčení. Já ani jedno nemám.
Nicméně je jedna věc, kterou bych udělat chtěl a tady se pro ni otevřel prostor. Před třinácti lety jsem pro jakousi tiskovou agenturu dával dohromady profily Tonyho Blaira a Gordona Browna, kteří se chystali převzít moc ve Spojeném království. Dnes je Blair již stran britské politiky offside (alespoň prozatím) a Brown si pomalu v Downing Street balí věci. Na jejich místo nastoupí, pokud se něco hrozivého nestane, David Cameron a George Osborne. A já se rozhodl, že je budu sledovat, aby mi toho za dobu, již u moci stráví (a doufám, že to bude nejméně devět let) uniklo co nejméně. Abych na konci měl lepší představu, jestli moje slabost pro britské konzervativce dává smysl nebo ne.
Odtud projekt Cameron. Mohlo mne to napadnout dřív, ale nějak mi nedošlo, že by se to dalo dělat na telegrafu. Takže odteď se tady budou objevovat zprávy o tom, jak si DC a jeho hoši vedou, od důležitých po ty nejobskurnější, kde jaké seženu.
David má totiž problém. Labouristé jsou natolik nepopulární, že by měl mít květnové volební vítězství jisté, tj. měl by mít náskok kolem 30 procentních bodů. A nemá, ačkoli už to tak jednu chvíli skoor vypadalo. Za poslední čtvrtrok se však náskok smrskl na bratru deset bodů, což není nic moc. Není úplně jisté, proč to tak je. Ale vypadá to, že stejně jako já bude muset někde něco udělat jinak. S tím rozdílem, že na jeho úspěchu záleží. Tak uvidíme; já se na to vykašlat můžu vždycky, že ano. On to - doufejme - neudělá.
Vytisknout
Poslat
